Jdi na obsah Jdi na menu
 


Organizace práce na operačním sále

4. 3. 2014

 Organizace práce na operačním sále

 

 

OPERAČNÍ TRAKT

Operační trakt je samostatná jednotka, kde je na sterilitu, čistotu, pořádek a přísné dodržování technologických i medicínských zásad nejnáročnější pracoviště v medicíně vůbec. V rámci asepse a antisepse jsou zde kladeny nejvyšší požadavky v zabránění vniknutí infekce do operačních ran.

Skládá se z: operačního sálu, předsálí, místnosti pro přípravu materiálu, sklad prádla, šatny, hygienická zařízení.

 

Operační sál:

§         Aseptické prostředí, konstantní teplota, přiměřená vlhkost (klimatizace), podlaha beze spár a elektricky antistatická, stěny jsou omyvatelné, prostředí bezprašné.

§         Vstup na operační sál je možný až po převlečení do sterilního oblečení, v ochranné roušce na ústech a na vlasech a v ochranné obuvi.

§         Před každou operací je nutné, aby se operační skupina umyla – běžnou vodou, mýdlem, pak sterilním kartáčkem (5 minut) pod tekoucí vodou až po lokty, pak 3 minuty oplachování v dezinfekčním roztoku (persteril, sterilium), nakonec oplach fyziologickým roztokem, osušení a nasazení sterilních rukavic /před nasazením rukavic se nesmí ničeho dotknout/.

§         Na sále se pracuje podle grafikonu práce určeného pouze pro jednotlivé kategorie pracovníků a podle operačního programu (operační program, seznam operací daného dne, jména operovaných pacientů a jména členů operační skupiny).

§         Dělení operačních sálů se řídí chorobami a orgány na sálech operovaných:

a)       Aseptické – výkony, u kterých se nepředpokládá únik infekčního sekretu (hnis, stolice atd.). Jsou to například výkony neurochirurgické, štítná žláza, traumatologické, ortopedické, kardiochirurgie, plicní resekce, cévní protézy, kýly , popáleniny, plastická a transplantační chirurgie.

b)      Poloaseptické – výkony, u nichž je předpoklad drobného úniku infekčního sekretu (žaludeční obsah, žluč atd.). Například gastroduodenální vředy, cholelitiáza a jiné.

c)       Septické – výkony, při kterých je pravděpodobný únik infekčního sekretu a materiálu. Provádějí se zde výkony na tračníku, amputace, abscesy, karbunkly, empyémy atd. Zde jsou kladeny nejvyšší nároky na aseptické a antiseptické zásady. Pro operace zvláště náročné na sepsi se zřizují tzv. supersterilní operační jednotky se stálou očistnou filtrací vzduchu.

 

 

OPERAČNÍ SKUPINA

Operatér, který zodpovídá za chod při operaci. Jeden nebo více asistentů, instrumentářka, pomocná sestra, anesteziolog, anesteziologická sestra a sanitář pro manipulaci s nemocným. K nim se podle potřeby přidávají RTG laboranti, stážisti a laboranti z různých laboratoří.

Zásadou při operačním výkonu je co nejméně se pohybovat a hovořit jen podle potřeby. Sál má být během operace uzavřen.

 

 

ZAŘÍZENÍ OPERAČNÍHO SÁLU

-      operační stůl – kovový, určený pouze pro operační sály, horní deska je z plexiskla (kuli RTG), nastavitelná poloha, zvláštní dlahy (pro podávání anestetik, infúzí, transfúzí, k měření TK) na horní končetiny

-      operační lampa – nesmí vrhat stín, je volně pohyblivá, k lampě jsou napojeny nouzové světelné zdroje, bývá o průměru 70 – 130 cm a je obvykle šesti světelná

-      odsávačky

-      elektrický nůž pro řezání nebo koagulování

-      pojízdný RTG přístroj spolu s TV obrazovkou

-      kontrolní přístroje – EKG, monitory pro měření pulsu, TT, TK, sycení krve a tkání kyslíkem, pro určení CO2

-      křísící přístroj a narkotizační přístroj

-      instrumentální stolek, jiné stolky a skříně na léky

-      stojany na infúze či transfúze

-      nádoby a koše na použité nástroje a materiály

-      nerez umyvadlo na odkládání nástrojů

 

ÚKLID NA OPERAČNÍM SÁLE

ð       Po operaci se provádí tzv. malý úklid vodou s dezinfekčním prostředkem.

ð       Po skončení operačního programu se dělá důkladný úklid (1 x denně) s použitím ultrafialového záření ke sterilizaci (v noci).

ð       Jedenkrát týdně, nejméně za 14 dní se provádí sanitární úklid sálu (postup je určen organizačním řádem).

 

 

OPERAČNÍ NÁSTROJE A MATERIÁLY

 

Šicí materiál

Je vstřebatelný a nevstřebatelný. Různý materiál se používá do různých jehel mající různý průřez, tloušťku, velikost a zakřivení. Je různě silný (označený číslicemi 0 – 6, silnější má vyšší číslici). Jehly se fixují v jehelcích. Šicí materiál se dříve vyráběl z kozích nebo ovčích střev, nyní se užívá převážně syntetických materiálů. Speciálním druhem jehel jsou tzv. atraumatické jehly, které nemají ouško, vlákno je zataveno v konci jehly, ranka po vpichu je jen nepatrná.

 

Speciální nástroje

Osteosyntetické nástroje a materiály – dláta, kladiva, pilky, vrtačky, frézy, Luerovy a Listonovy kleště, dlahy, šrouby, hřeby, kovové dráty, elevátory, repoziční kleště, ostré lžičky, Kirschnerovy dráty a hřeby, Enderovy pruty atd… Připravena je také Redonova drenáž.

Zvláštní, jemné instrumentarium se připravuje k neurochirurgickým a cévním operacím, speciální pak k operacím torakálním /hrudním/ a kardiochirurgickým.

 

 

Základní instrumentarium

kleště

-    ke štípání: amerikán

-    k podávání: peán

-    k zachycování: kocher na konci s ostrým zubem, svorka žaludeční nebo střevní pro zabránění vytékání obsahu do peritonea, svorka na prádlo

chirurgické nože, skalpely

-    bříškatý

-    hrotnatý

-    amputační dvoubřitý

 

pinzety

-   anatomické: příčné rýhování, bez zubů

-   chirurgické: na koncích hrotnaté, se zuby

-   adaptační: více hrotů

Háky a ekartéry

-    tupé a ostré

-    jednozubé a vícezubé

-    okénkové a plné

-    rozvěráky: břišní, hrudní, automatické s aretací

nůžky

-    zahnuté: převazové

-    rovné

-    lomené: Richterovy

pátradla

-    žlábková

-    paličková

-    s dlátem

-    myrtová

lžičky

-    ostré

-    tupé

-    kulaté

-    oválné

nástroje k šití

-    Deschampsovy jehly: tupé a ostré

-    Bozzemanlův jehelec

-    autofix

-    šicí jehly: parenchymové, fasciové, kožní

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář