K R E V N Í  T R A N S F U Z E  :                                        1.

Je lékařský výkon, při kterém je převáděna krev dárce,zdravého člověka, do krevního oběhu

příjemce – nemocného. Transfuze je v širším pojetí transplantací ( alotransplantací ) .

Výrobky z krve a používané k transfuzi se nazývají transfuzními přípravky a úkony s nimi

prováděné  jsou haemoterapií.

Dárcovství krve :

Lidská krev se získává od dobrovolných dárců, ve věku 18– 55 let,odběr 3 – 4 x ročně v množ-

ství  400 – 450 ml krve od  jednoho člověka. Místem odběru jsou transfuzní stanice v  přísně sterilní prostředí. Konzerva musí být při odběru označena štítkem s uvedením jména výrobce,

názvu přípravku, výrobního čísla, krevní skupiny, data odběru a expirace, množství krve a

konzervačního roztoku. Expirační doba připravé konzervy je 21 dnů.

Dárcem nemůže býti : HIV pozit, po hepatitidě A,B,C, Tbc, příjici, alergik, s onkologickým onemocněním, chronická onemocnění interního původu, onemocnění hematologická.

Krev se odbírá asepticky, uzavřeným způsobem, volným spádem pomocí sterilní odběrové

soupravy do vaku obsahu 100, 300, 500 ml s bezpyrogenním roztokem ACD-R 110

ACD-R 110 roztok, který se skládá :

                             Natrium citricum       1.4  g

                             Acidum citricum       0.5  g

                             Glucosum             2.5  g

                             Aquae pro inj,       100.0  ml,

Tento roztok má pH 5.0 +- 0.1 a uvedené množství  je pro 350 – 400 ml odebrané krve. Krev je ve vacích skladována při teplotě 2–5 oC.

Krev používaná při operacích v mimotělním oběhu je antikoagulačním prostředkem Heparin.   Expirační doba této krve je 48 hodin. Pokud se heparinová krev nevyužije lze do ní přidat opět ACD roztok odpovídající množství nevyužíté krve, ale expirace takové krve je jen 12 dnů.

Konvertovaná krev – původně odebrána do roztoku ACD, ale těsně před použitím pro mimotělní oběh se do konzervy přidá Heparin a odpovídající množství kalcia.

Čerstvá krev – je označena krev, která se příjemci transfunduje do 24 hodin po odběru od dárce.

Exsanguinační transfuze / úplná výměna hemolytické krve / je prováděna u novorozenců, pupeční žilou při Rh inkompatibilitě.

Autologní krev ( autotransfuze) si pacient sám daruje, využívají ji ortopedi. Není riziko aloimunizace a přenosu onemocnění.

K r e v n í    s k u p i n y   : vrozené imunogenní vlastnosti buněk a tkání lidského organizmu

jsou charakteru glykoproteinů a glykolipidů.

Antigenost souvisí s cukernou částí molekuly, imunogenost s celou molekulou.

Většina krevních skupin se nachází na povrchu buněk, další jsou rozpuštěny v krevní plasmě či sekretech těla. Určité skupinové vlastnosti se vyskytují ve všech buňkách těla, jiné jen na některém druhu, např. červených krvinkách. Bílkoviny séra mají vlastnosti, které můžeme zařazovat do skupin – zvané sérové skupiny.

Skupinový systém ABO : 

Podle mezinárodního označení se určuje příslušnost k jednotlivým krevním skupinám podle přítomnosti či nepřítomnosti antigenu ( AGLUTINOGENU ) A a B v červených krvinkách a dvou přirozených protilátek ( AGLUTININů ) specifických proti aglutinogenům A a B, v krevním séru. Označují se také anti A ( alfa), anti B ( beta ). V séru jedince se vyskytuje vždy protilátka proti tomu antigenu, který není přítomen na vlastních erytocytech.

Krevní skupina A má aglutinogen A a v plazmě aglutinin anti B ( beta ), skupina B má aglutinogen B, aglutinin anti A ( alfa ), skupina 0 nemá aglutinogeny, ale v plazmě aglutininy anti A,B ( alfa a beta ). Proto je skupina nazývána všeobecným nebo univerzálním dárcem, ale dnes se TRF této skupiny používá vyjímečně a pomalu, aby došlo k naředění aglutininů u příjemce jiných skupin. Skupina AB má aglutinogeny A,B, ale v plazmě nemá aglutininy, proto se označuje jako univerzální příjemce.

Krev stejné skupiny se označuje jako slučitelná ( k o m p a t i b i l n í) , neslučitelná je    2.

( i n k o m p a t i b i l n í )

Skupina : A má podspupiny 1- 9 ( A 1, A 2, A 3 atd). v populaci se vyskytuje ve 42 %,

skupiny : 0 se vyskytuje v 32 %, skupina B v 18 % a AB v 8 %.

Skupinový systém Rh : objevený po imunizaci krvinkami opice Macacus Rhesus. Rh + a Rh –

(nepřítomnost) je také nazýván antigenem D a je na krvinkách.

Nutné dodržování při TRF i Rh  faktoru,vzhledem ke snadné tvorbě protilátek.

Rh inkompatibilita nastává je-li matka Rh – a plod Rh +. Může dojít k hemolýze krvinek plodu

a jeho úmrtí.

Exsanquinační  transfuze :  výměna původní poškozené krve v celém objemu u novorozenců

s fetální erytroblastozou, krev se převádí pupeční žílou .

                                                                             Exsanguinační transfuze je indikována u pacientů po různých intoxikacích.

Ostatní skupinové systémy :  MNSs, P, Lewis, Kell, Duffy, Lutheran, pohlavní Xg a další.

Technika a provedení transfuze : od pacienta se odebere 5-8 ml krve bez přidání protisrážlivé-

přípravku . Vzorek se odnáší na transufsní stanici s přesně vyplněnou žádankou se jménem

pacienta, datem narození, uvedení oddělení, čísla pokoje. Žádanka se vyplňuje dvojmo s urče-

ním indikace ( vitální, statim, léčebná ) a s uvedením počtu krevních jednotek. Dále se udává kolik již pacient měl TRF a zda-li měl nějakou reakci.

Krev se transportuje v chladících boxech při teplotě 2-10 oC.

Křížová zkouška, při níž nesmí sérum příjemce hemolyzovat krvinky dárce (aglutinace). Lékař

odpovídá a ručí za správné provedení TRF. U pacienta je proveden sanguitest, diagnostické soupravy se séry anti A a anti B. Pokud je zjištěna jakákoliv neshoda, musí se TRF přerušit.

U pacienta je evidován TK a P před transfuzi, během, po TRF, včetně hodnot teploty. Biologická zkoušku provádíme po začátku převodu krve, kdy 10– 20 ml krve pustíme rychleji

a není-li reakce, můžeme opakovat postup ještě 2 x. TRF trvá 1.5– 2 hodiny, po 30 minutovém temperování vaku při pokojové teplotě. Při přetlakové transfuzi je snaha rychlého doplnění krevního řečiště ( vak se předehřeje ve vodní lázni o teplotě 38 oC ). Během transfuze pacienta průběžně sledujeme. Po ukončení výkonu ponecháváme do 10 ml krve ve vaku, v chladničce

24 hod., pro případ pozdních komplikací.

Provedení transfuze je zapsáno v chorobopise pacienta, ( datum: čas začátku a ukončení TRF, číslo konzervy ).

Transfuze u dětí, do 2 let, je třeba dodržovat aplikaci 20 ml krve na 1 kg tělesné váhy dítěte.

Transfuzní přípravky:

Celulární krevní preparáty – plná krev se již používá vzácně pro možnost přetížení oběhu u    kardiaků.

Erytrocytární masa – sediment erytrocytů, který zůstává v konzervě po odsátí plazmy. Kromě

    celulárních elementů je bohatým zdrojem bílkovin při menším objemu než je plná krev.

Erytrocytární suspenze – vzhledem k velké viskozitě je odsátá plazma nahrazena koloidními

    či krystaloidními roztoky.

Promytá erytrocytová masa – připravuje se trojnásobným promytím ery masy izotonickým

    fyziologickým roztokem. Tím se odstraní bílkoviny, leukocyty a trombocyty. Podává se u

    pacientů, kteří již měli alergické reakce po podání TRF. Přípravek se podává ihned po pří-

    právě.

Koncentrát granulocytů – vzniká centrifugací konzervované krve a takto oddělená plazma je

     bohatá na leukocyty a trombocyty a využívá se při nezvládnutelných sepsích a extrém-

     ních granuloctopeniích. Aplikace je vzácná.

Trombocytový koncentrát -  suspenze krevních destiček i s příměsí erytrocytů, proto je nutné

     zachovávat kompatibilitu ABO , Rh, HLA systému před aplikací pacinetovi.

Deriváty krevní plazmy :                                                             3.

Nativní tekutá lidská plazma ( smíšená ) – připravuje se odsátím krevní plazmy z 10 – 12 kon-

     zerv plné krve různých krevních skupin.

Zmrazená krevní plazma - připravuje se rychlým zmrazením nativní plazmy při teplotě– 30 oC,

     před aplikací se rozmrazí ve vodní lázni do +38 oC. Použítí je do 2 hodin po rozmrazení.

Čerstvá zmrazená lidská plazma ( antihemofilická ) - k substituční léčbě hemofilie typu A.

Sušená lidská plazma - žlutavý hygroskopický prášek, který se před použitím ředí apyrogenní

     vodou. Při použítí menšího množství vody k ředění se zlepšuje onkotický tlak.

Frakce krevní plazmy:  bílkovinné součásti : albumin, globulin, fibrinogen . Specifické imuno-

     globuliny – antitetanický, RHEGA – imunoglobulin  anti D, HEPAGA – imunoglobulin proti

     virové hepatitidě typu B. Všechny se získávají od rekonvalescentů či umělé imunizova-

     ných dárců.

Potransfuzní reakce a komplikace : smrtelná komplikace u nás připadá na 150 000                                                                                          provedených TRF. Proto je nutné přistupovat k výkonu (TRF) s maximální zodpovědností. 

Hemolytická reakce : vzniká převodem inkompatibilní krve nebo nevhodným ohříváním konzer-

     vy. Příznaky: prudká bolest v bedrech, svírání na prsou, dušností,úzkostí a neklidem.

     Dále se objevuje hypotenze, třesavka, moč je tmavá nebo je anurie. Za 8 - 12 hodin vzniká

     ikterus a metabolický rozvrat. Nutné podání náhradních roztoků a léčba šoku.

Pyretická reakce: nejčastěji je způsobena pyrogeny z transfuzní soupravy a podávané krve

     teplota není vyšší než 38 oC a dostavuje se po 0.5- 6 hod po TRF a může trvat i 24 hodin.

Alergická reakce: velmi vzácně –lehký stupeň se projevuje kopřivkou, nejtěžší anafylaktickým

     šokem.

Kardiovaskulární komplikace: přetížení srdce při rychle transfuzi, vznik plicní embolie sraženi-

     nami krve z konzervy převodem nefiltrované krve.

Septická reakce : vzniká při bakteriální kontaminaci krevních přípravků a dochází k prudkému

     vzestupu teploty s třesavkou, zvracením a stav může přejít do septického šoku, který   

     třeba ihned léčit a zároveň parenterálně aplikovat širokospektrá antibiotika.

Po převodu heparinizované krve může dojít ke krvácení – léčba Protaminsulfátem a Fibrinoge-

     nem.

Toxická reakce : po převodu většího množství krve může klesnout hladina ionisovaného kalcia

     s následnou tetanií a selháváním srdeční činnosti. Preventivně se po několika TRF, po

     sobě aplikuje i.v. kalciumglukonát.

Přenos infekčních nemocí : možný přenos všech nemocí, hlavně lues, HIV, virové hepatitidy,

     bruceloza, tularemie , malarie. Průkaz je serologickými a hematologickými testy, kterými

     by jakákoliv infekce měla býti vyloučena před podáním TRF.